Projekt KEYNOTE

Projekt  KEYNOTE — 08.10.2017  PRAHA, Jungmannova ulice…

Uprostřed srpna, přesně na můj svátek, který nijak neslavím, vyzváněly oba telefony, na mobil volal doslova sametový tichý mužský hlas… tak jsem mu vysvětlila, že už nemám sluch jako liška Bystrouška, nechť laskavě pošle SMS, vycítila jsem, že nejde o gratulaci, číslo telefonu jsem si napsala na velký papír s otazníkem, jenže poslané zprávy na mobil nedošly.

O tři dny později jsem obdržela email se všemi kontakty, započala naše korespondence, KEYNOTE coby základní tón, mi nic neříkalo. — Patří pod Projekt 2000, toto vysvětlení mi stačilo, před lety jsem měla pozvání do Akademie věd od organizátorů akce.

Další podrobnosti o přítomných, celebrita, bývalá Miss Word, Taťána Kuchařová zaštítila svoji Nadací toto setkání, kde bude Youtuber Johny Machette — nalistovala jsem co se dalo, abych vytušila s kým budu mít čest při dialogu. Téma DEMOKRACIE-SVOBODA mne nesmírně lákalo, věděla jsem, že jediná, která k tématu může hovořit z životní zkušenosti, budu já. V tom případu mám morální povinnost hovořit za 240.000 odsouzených bývalých politických vězňů i jejich rodiny, za DCERY, ale i za sebe.

Menší zdravotní závadu jsem s doporučenou trpělivostí zvládla — můj protějšek, Coordinator Projectu, pan Martin Špáta byl hodně vstřícný, nabízel cestu do Prahy svým autem, ani TO se nedalo odmítnout, má pevná vůle dokázala zázraky — několik dní před kýženou nedělí, jsem účast přislíbila.

V den D mne volali přátelé ze všech stran…. že slyšeli… že si přečetli …… že mi budou držet palce, až jsem na mobil klikla stop.

V přesnou hodinu jsme odjížděli z Hořic až do Prahy, kde jsme vzali za kliku v Jungmannově ulici dávného paláce, kde je čtverhranný dvůr pod moderní skleněnou střechou, výzdobou tohoto zázemí jsou staré pražské pavlače kolem dokola. Místnosti se využívají pro studující mládež VŠ i dávají k dispozici k výchovným účelům. Byla jsem představena organizátorům, mezi všemi zářící, laskavé Taťáně Kuchařové, zavčas jsem pořídila foto, ještě než začal program.

Vedle mne seděl novinář pan Filip Horký, který akci zahájil, dal slovní přehled o programu, představil nás za předsednickým stolem — publiku… a předal mikrofon mně. Vzala jsem si slovo na dost dlouho.

Svým vyprávěním jsem dala na misky vah času demokracií / totalitu / poválečnou demokracií/ totalitu / současnost. — Mezitím prezentoval své myšlenky mladý Youtuber — řekla jsem odvážnému muži, že má velkou zodpovědnost oslovit moderní technikou hlavně mládež, že nemůže navázat jmenovitě na kohosi, aby nikoho neurazil… dal mi za pravdu. Kdežto já jako pamětnice mohu disponovat mnoha jmény věrných přátel, patřících k mému životu.

Nedívala jsem se na hodinky, bylo mi jasné, že jsme přetáhli čas — ještě došlo na dost dlouhou volnou debatu, posluchači měli otázky k tématu, jenže recept není na demokracii ani na život — demokracie se získá dlouhodobě správnou výchovou — podklady k těmto myšlenkám je morálka — v současné době na bodu mrazu — svět se rapidně změnil — lidé si přejí SVOBODU — ta jde ruku v ruce s DEMOKRACIÍ. 

Po své levé ruce jsem měla svého patrona akce, pan Martin Špáta psal stručně na list papíru jádro otázek, já mohla bleskurychle reagovat na otázky — moc děkuji za tento servis!

Sklízeli jsme velký aplaus, fotografovalo se…… za mnou přišli jedinci s vazbou na Teplice — na kriminál — loučili jsme se navzájem velice srdečně, troufnu si tvrdit, že se sešli optimisté nad chatrnou demokracií, optimisté kteří ctí SVOBODU a nechtěli by jí ztratit.

Bývalá Miss Word mi předala překrásnou červenou bílou kytici, která zdobí můj domov a připomíná nedělní odpoledne.

Už na samém odchodu se ke mně hlásila studentka pražského gymnázia, děkovala mi osobně, vycítila jsem, že by si přála kontakt…… rozdávala jsem na místě samém několik svých vizitek, ale také „pohlednice“ od Spolku DCERY, kde jsem v dětském věku se svými rodiči focena v ateliéru v Teplicích.

Hana Truncová roz. Johnová — pamětnice novodobých dějin — 10.10.2017

Dovolím si poslat svoji vzpomínku na stránky SPOLKU DCER, kde jsem členkou.