Jsme dcery politických vězňů z 50. let.
Některé z nás se zúčastnily výzkumu psychologických vlivů na děti v rodinách pronásledovaných komunistickým režimem. Bylo nás původně dvanáct (v roce 1999). Tak vznikla skupina žen, nás Dcer, která se postupem času rozrostla až na šedesát členek (2008). Scházíme se dvakrát ročně, z mnohých z nás se staly přítelkyně.
Proč si říkáme Dcery, i když jsme maminky a babičky?
Spojují nás životní příběhy, které jsme zatím neměly možnost vyprávět. Seznamování a podávání osobních svědectví, určené především pro mladou generaci, o dopadu nástupu komunismu na prostředí a život rodin, kde převážně jeden z rodičů s touto komunistickou ideologií nesouhlasil a proti této ideologii se postavil různými formami protestu a boje. Za své postoje byl potrestán nejen on dlouholetým vězněním, ale i celá jeho rodina. Ve školách se neučí o psychologických vlivech teroru na českou společnost, jehož následky jsou u nás dodnes. Například nedůvěra jednoho Čecha k druhému (viz odborná literatura). Náš cíl je poučit příští generace, aby se stejný teror v naší zemi už nikdy neopakoval.
Čemu se věnujeme?
Účastníme se besed na středních školách v rámci projektu organizace Člověka v tísni „Jeden svět do škol — sekce Bezpráví“. Naše příběhy lze nalézt v archivu Českého rozhlasu 6 v cyklu Pamětníci a na těchto našich webových stránkách (viz také proč číst naše příběhy). Podílely jsme se na dokumentárním cyklu Děti 50. let, který byl vyroben v koprodukci České televize, Sunfilms a FAMU. Spolupracujeme na bakalářských a diplomových pracích studentů. Jeden z cílů, který jsme si vetkly do našeho nepsaného kréda, je rozšiřovat příběhy o zkušenostech s totalitou. Chceme navštěvovat (a navštěvujeme) školy všech stupňů, od základních po vysoké. Osvětově působíme v rámci výuky novodobé historie a občanské nauky na žáky a studenty. Forem využíváme rozličných (viz naše články na webu). Presentace, diskuse, filmy s tematikou např. 50. let 20. století. Máme zájem podpořit studenty při hledání materiálů pro seminární práce z oblasti psychologických dopadů, historických konsekvencí či jinak zadaných prací z doby 1948—1989. Jsme ochotny přispět radou. Pro aktivity takového druhu hledáme ve školách učitele, kteří mají zájem zařadit do školních osnov výše uvedenou problematiku.
Některé Dcery jsou členkami Konfederace politických vězňů České republiky.
Navázaly jsme spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny, sekcí orální historie.