8.6.2015 v 20:11
Pokračování po kliknutí na titulek
Deset dní uteklo jako voda — každá z nás si vybrala lázeňské procedury podle vlastní zkušenosti a potřeby, tři z nás chodí o holi. Pomáhaly jsme si při samoobsluze hlavně ráno při snídani, rezervovaný rohový stůl jsme měly prvý den za paravanem — přijela za námi VĚRA z Canady se svým mladším synem Petrem a jeho ženou, že jsou krátce v Evropě, věděla pouze Drahuška a já, pro další tři to bylo velké překvapení.
S Věrou jsem byla dlouho na bloku D/2 dokonce i na dvojáku — měly jsme společnou tajnou skrýš na přečtené dopisy, které se měly házet do velké poštovní schránky — tím zmizely navždy, jelikož neměla jednací čísla, nikdo nic nepoznal.
Vzala jsem do lázní malé album kde mám dávné snímky HOLČIČEK z různých akcí, ale také Žofii v pardubickém stejnokroji ve kterém měla dovoleno vrátit se domů v absenci svého civilu — přítelkyně žasly…
V lázních Lednice je konečně vše renovované, upravené chodníky, které byly ještě před devíti lety o zabití, devastace totality je viditelně zahlazena, zámek včetně všech hospodářských nádherných budov, má původní barvu omítky, ze všech stran se valí turisté z různých zemí — velký cenný park je každým rokem jinak osázen, tím, že je v místě zahradnická škola — PARKY — SADY, je k dispozici nespočet zahradníků — fotit na stejných místech za různého světla dá každým rokem jinou fotografii, barevnost, světlo, stín — ale i postřeh, hrají velkou roli.- Hned prvý den se mi zasekl objektiv mého foto aparátu — přístroj potřebuje servis — žel.
My „dívky“ jsme si náležitě popovídaly. Vím, každá z nás, včetně Věrky z Canady, jsme si řekly:“ zatnout zuby!“ silou vůle jsme dokázaly opět přijet na místo kde je nám dobře, kde to známe. Za „Perlou“ kde bydlíme, je nová kolonáda, amfiteatr, vodotrysky s barevným osvětlením, cyklostezka, podél zámeckého parku nově vydlážděná silnice s chodníkem, super opravená zámecká zeď z kvalitních pálených cihel, plno laviček, Info-centrum, ještě se buduje malá kavárna…
Střídavé počasí — déšt i slunce, to vše patří k životu. Bůh nad námi zatím drží ruku, ví, že si vážíme všeho co souvisí se svobodou myšlení i konání.
Hana Truncová — Johnová/08.06.2015Tisknuto z: www.dcery.cz