Nález dokumentů v Nové Pace

Vlnu nadšení vyvolal mezi členy novopacké pobočky Konfederace politických vězňů unikátní nález dokumentů zakopaných před čtyřiceti lety v lese nedaleko Bělé u Pecky.

Nová Paka — Jako když archeologové objeví neporušenou hrobku v Údolí králů nebo když hledači lodních vraků najdou na dně oceánu slavný koráb, právě takové pocity teď prožívají bývalí političtí vězni a jejich blízcí. Po čtyřiceti letech vykopali v lese nedaleko Bělé u Pecky svůj poklad — schránku s cennými listinami a fotkami, dokumentujícími činnost místní pobočky dnes již kultovní organizace K 231, Klubu bývalých politických vězňů z roku 1968.

„Mám obrovskou radost, tohle je nejhezčí dárek k mým narozeninám. Ani jsem už nedoufala, že se nám schránku podaří někdy nalézt. Vždyť jsme na to čekali dlouhých čtyřicet let. Manžel ještě krátce před svou smrtí v roce 2001 prosil vnuky, aby to nevzdávali,“ neskrývá nadšení spojené s dojetím Blanka Čílová, předsedkyně packé pobočky Konfederace politických vězňů, která v minulých dnech oslavila osmdesátiny.

Jen dvanáct muklů před čtyřiceti lety vědělo, kde jsou dokumenty ukryty. Bezprostředně po pádu minulého režimu pak začali zakopané materiály hledat, ale až dosud marně.

„Naši chlapci začali pátrat hned po roce 1989. Schránku zahrabali v noci poblíž Bělé u Pecky na podzim 1968. Jenže od té doby se situace hodně změnila. Po tolika letech vypadá les přece jen jinak. Terén je jiný, některé stromy tam tehdy ještě ani nerostly, jiná je i vrstva hrabanky. Takže se člověk těžko orientuje,“ vysvětluje Blanka Čílová.

Pátrání po ukryté skříňce s cennými dokumenty bývalí političtí vězni a jejich rodiny přesto nevzdávali. Do lesa blízko Bělé se příležitostně stále vraceli a jejich vytrvalost byla nakonec odměněna úspěchem. Štěstí se na ně usmálo před několika dny, kdy Jan Materna použil výkonnější detektor kovu a spolu s dalšími packými skauty zkusil pátrat v jiném směru.

„Stále tomu nemohu uvěřit, tolik let se snažili, a Honza tu bednu teď našel za pouhých dvacet minut. Tentokrát se však vydal hledat opačným směrem,“ líčí s nadšením Čílová.

Snad ještě větším překvapením pro ni byla skutečnost, v jakém stavu se všechny listiny a fotografie zachovaly. Přestože byly čtyřicet let zahrabané v zemi, materiály jsou neporušené a v naprosto dokonale suchém stavu. I přiložené noviny z roku 1968 vypadají, jako by je tam někdo odložil právě včera. Čílová tak dodatečně oceňuje i pečlivou práci Václava Pavlovce, který schránku důkladně zaletoval.

Objevené dokumenty mají význam nejen pro politické vězně z padesátých a šedesátých let, kteří při jejich ukrývání na podzim 1968 riskovali vysoké tresty a perzekuce ze strany tehdejší Státní bezpečnosti, ale jako důležitý pramen jsou mimořádně cenné i pro dnešní historiky, například pro badatele z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Místní sdružení K 231, které mělo 189 členů z Novopacka, Jičínska a Hořicka, bylo jednou z řady poboček této organizace, k níž se hlásily desítky tisíc politických vězňů komunistického režimu v Československu. Klub vznikl koncem března 1968, ale jeho činnost o několik měsíců později utnula srpnová okupace země sovětskou armádou. Na Klub 231, jehož název je odvozen od zákona číslo 231 z roku 1948 na ochranu lidově-demokratické republiky, podle kterého byla velká část těchto lidí ve vykonstruovaných procesech odsouzena, navázala začátkem 90. let Konfederace politických vězňů.

„Díky nálezu jsme získali zpět spoustu fotografií, a hlavně podrobnou evidenci všech členů, kteří v přihlášce vyplnili jména soudců, vyšetřovatelů, dozorců nebo osob, které je týraly, věznice a lágry, kde byli vězněni, a další údaje. Tyhle informace bychom jinak neměli, protože ti lidé buď už nežijí, nebo si na podobné detaily těžko vzpomínají. Prostě stárneme a je nás stále méně, proto mají tyto informace pro nás nevyčíslitelnou hodnotu,“ říká energicky Blanka Čílová.

Veškerá dokumentace, včetně korespondence, ze které se odvíjí mrazivé příběhy neprávem odsouzených, často surově týraných a ponižovaných lidí a pohnuté osudy jejich rodin, se nyní zpracovává a poté bude uložena do státního archivu. (jn)

Zdroj: www.jicinskozpravy.cz