Když jsem publikovala na našich stránkách článek ze slovenského dvouměsíčníku Konfederace politických vězňů Slovenska Naše svedectvo příspěvek od naší slovenské Dcery Maji Ničové, reagovala na něj paní Monica G. Rokus. Odepsala jsem jí a poděkovala za její krátký komentář. A ona napsala znovu v odpověď spoustu hezkých slov. Ta slova patří nám všem. Proto je tu uveřejňuji:
Milá paní Zuzana,
práve som Janinke (ako tu voláme pani Janu Švehlovú) písala, akú silu má pozitívné slovo! A tým práve chcem povedať, že ma veľmi dojalo, že ste si dala čas na odpověď a že ste čítali moju úplne spontánnu reakciu na článok pani Maji. Čítam mnohé články z Vašej web stránky — jeden dojemnejší ako druhý. Vaša web stránka nielen obsahom, ale aj grafickou úpravou je prvotriedna!
Já tu vo Washingtone žijem skoro štyridsať rokov, prišla som s rodičmi počas sovietskej invazii ’68, bolo mi 18 rokov. Mám tri dospelé deti a moja profesia je grafička. Jedna z mojích dvojčat dcer, čítá Vaše stránky tiež, takže Vaše slová majú velkú ozvenu! Aj medzi mladými, ktorí vlastne inu konekciu ako naše rozprávanie o minulosti nemajú.
Všetci, čo prispievate k tomu, aby svet mal čo len kvapku viac k tomu, aby toto počuli, je doležite. Pokračujte vo Vašej práci, publikujte, píšte, dajte nam vediet Vaše pocity… Je to práca hodnotná a zaujímavá a všetkým od pani Švehlovej počnúc Vam gratulujem a držím palce! Vy ste ta motivácia.
Monica
monicagrokus@aol.com