Píše nám pan Ivan Margolius k článku „Když se člověk nebojí a má rád, vyjde se všema zvířatama na světě“. Koukněme spolu na to krásné řetězení.
27. března roku 1939 seděl v nádražní jídelně na Masarykově nádraží Pavel Tigrid se svou matkou a čekal na vlak do Londýna. Matka mu najednou povídá:“Pavlíčku, máš vůbec klobouk?“
Pavel zavrtěl hlavou. Jak můžeš jet, prosím tebe, do Anglie bez klobouku?
Zavolala pikolíka a přikázala mu, aby od Čekana v Hybernské ulici přinesl na vybranou tři čtyři klobouky číslo 56. To se stalo a Pavlovi jeden vnutila.