Můžeme a musíme do toho mluvit

aneb Dcery už jen pasivně nenaslouchaji, ale jejich hlas je slyšet. Paní Jana Mundilová se ozvala na ohlas jednoho čtenáře Kutnohorského deníku k udělování medailí bratrům Mašínovým.

Pojďme společně přečíst, jak se všechno událo:

Dostal se mi do ruky Kutnohorský deník. Nějaký dopisovatel si vyléval srdce kvůli Mašínům, pan premiér že vyjíždí do ciziny, aby jim dal medaile. A tak on přemýšlí o tom, že nebude emigrovat do USA ale na Ukrajinu, protože, když se prostřílí, bude taky za hrdinu, a že prý, když se kácí les, že lítají třísky a mele a mele a nakonec se probudí zpocený, a jestli pan Topolánek taky někdy mívá takové blbé sny. Tak jsem se rozčílila a poslala jsem odpověď. Otiskli ji. A že dopisovatel za to dostal stovku, tak i já si mám pro stejnou sumu dojít taky. To jsou paradoxy!

A já dodávám, klikněte na nadpis, abyste si mohli přečíst, co paní Mundilová velmi vtipně odpověděla a za co dostala ten výrazný obolus. V Kutné Hoře vědí, že žijeme v demokratickém státě a že cenzura už není. Kéž by to tak bylo v celé republice!

Nevím, jestli budu reagovat na téma: kam kráčíš, česká politiko. Ale chci reagovat na článek pana Krenauera. Co o té době víte? Jak to bylo? Slyšela jsem odpovídat pana předsedu vlády na interpelaci paní poslankyně za KSČM a myslím, že odpovídal zasvěceně a věděl, o čem mluví a za co medaili dal.

Najděte si na internetu odkaz na Konfederaci politických vězňů. Tam si najděte Jáchymovské peklo. Každý květen se tam schází muklové z 50. let. Je jich čím dál méně, protože daleko víc jich zemřelo na ozáření při práci v dolech. Podívejte se na mapku rozmístění lágrů, kolik jich tam bylo, přečtěte si trochu statistiky, kolik prošlo těmito lágry lidí, které ani nenapadlo někam se prostřílet a ani je nenapadlo, že budou zavřeni, ale naše dělnická třída v čele s KSČ potřebovala levné síly na těžbu uranu. Byli zavřeni proto, že byli hospodáři a chtěli pracovat a dřít na polích, že další měli otevřené obchody od rána do večera. Mohli se uživit jen tehdy, pokud byli na lidi slušní, protože nebyli nikdy sami. Na každé vesnici bylo několik řezníků, několik obchodníků a spousta dalších drobných řemeslníků.

Až budete mít otevřené tyto stránky, určitě tam uvidíte i odkaz na Dcery politických vězňů 50.let. Když otevřete rubriku Aktuálně, najdete si heslo bratří Mašínové, a tam se ptá paní Jana Švehlová, jak se cítí dcera pana Švédy. A můžete si přečíst osudy žen, které nemohly mít své táty doma.

Víte kolik bylo zavřených lidí z Kutné Hory, Čáslavi, na Chrudimsku, Hradecku a to mluvím jen o blízkém okolí a o čem trochu vím. Až si to přečtete, a jistě si tu možnost najdete, pak napište znovu, jestli se Vám sny změnily a jestli byste chtěl být hrdinou v některém z lágrů. Ale nebojte se. Vše je pečlivě smeteno z povrchu. Ruda vytěžená a odvezená do SSSR — už tenkrát.

I já, když jsem o tom mluvila, jsem slyšela, že když se kácí les, létají třísky. Od soudružky, která takto vysvětlovala 50. léta. A to bylo víc třísek. A co to bylo manželek! Pokud nebyly také zavřené, a dětí, které vyrůstaly v neúplných rodinách.

Přeji Vám jen hezké sny a pište jen o tom, co víte.

Jana Mundilová, Kutná Hora.