Na knihu se chystáme a sbíráme o sto šest. Podívejte na jeden archivní poklad od Voříšků (viz také www.dcery.cz/?… ).
Když jsem tě viděl naposled,
znal jsi již skoro hodiny.
Že bys to ještě nedoved,
když krůček měls jen jediný?
Ale i když to ještě neumíš,
maminky vždy se ptej,
učený s nebe nespadl — to víš —
a nyní dobrý pozor dej.
Ručička velká s malou až
na čísle dvanáct budou stát
Lidušku pěkně zavoláš,
budete oba vzpomínat.
Až na věži dvanáctá odbije hodina
za ruce musíte se spolu vzít –
v té chvíli táta na vás vzpomíná,
v té chvíli chtěl by s vámi být.
autor: tatínek Lídy Voříškové