Z tiskové zprávy:
V listopadu letošního roku se již po páté uskuteční projekt Příběhy bezpráví — měsíc filmu na školách, který pořádá společnost Člověk v tísni. Projekt vznikl jako reakce na nedostatečnou výuku moderních dějin na základních a středních školách. Prostřednictvím filmu — tedy média pro mladé lidi nanejvýš přitažlivého — a následných debat s hosty, se žáci seznamují s nedávnou minulostí. „Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že mladé lidi období komunistického Československa zajímá. To potvrdilo i rozsáhlé dotazníkové šetření, z kterého zároveň vyplývá, že o tomto období má dostatek informací méně než dvacet procent studentů středních škol. Přitom jen dvaadvacet procent z nich uvedlo, že se nechce dozvědět více,“ komentuje současnou situaci ředitel a zakladatel projektu Karel Strachota.
Příběhy bezpráví však nejsou jen jednorázová podzimní akce. Je to celoroční projekt, v průběhu kterého nabízíme školám dokumentární a hrané filmy a k tomu celou řadu metodických a informačních materiálů. Filmy o československých dějinách z naší nabídky doposud využilo ve výuce dějepisu více než tisíc škol.Z ohlasů žáků a pedagogů je zřejmé, že se projekt setkává s příznivou odezvou: „Tuto dobu jsem nezažila, informace mám právě jen z knih a filmů. Zřejmě proto byla beseda s pamětníkem pro mne silným zážitkem, který mi otevřel oči. Do dneška jsem brala dějiny jako události, které patří minulosti a nás se netýkají. Stále jsou však mezi námi lidé, kterým tyto události zasáhly do osudu a jsou součástí jejich života,“ napsala žákyně gymnázia v Novém Strašecí Veronika Blažková. Pedagog Stanislav Švejcar z Litomyšle o Příbězích bezpráví říká: „Moderní dějiny jsou složitým fenoménem a nelze je učit jako sled dat, jmen či pojmů určených k zapamatování. Jsou stále živými obrazy naší doby, ovlivňují naši současnost a pořád mají velkou vypovídací hodnotou. A důraz na tyto skutečnosti je třeba žákům předkládat. Právě v tomto směru může sehrát významnou úlohu projekt Příběhy bezpráví, jež zprostředkovává obrazy, které nevypráví učitel či učebnice dějepisu, ale přímí svědkové historie.“
Jednou ze stěžejní akcí Příběhů bezpráví je listopadový Měsíc filmů na školách. Počet škol, které se do něho zapojují, každý rok stoupá. V prvním ročníku jich bylo 330, v aktuálním pátém filmy poputují do více než 800 škol.
Měsíc filmu na školách má již osvědčený scénář, i letos si školy mohou vybrat zdarma jeden film z nabídky dokumentárních snímků věnovaných moderním československým dějinám. V tomto roce jsme s přihlédnutím k nárůstu neonacistických a krajně pravicových aktivit zvolili filmy zaměřené především na holocaust. Nabídka filmů obsahuje pět titulů: Hitler, Stalin a já (režie Helena Třeštíková), Holocaust III — Za hradbou ghett (režie Milan Maryška a Petr Jančárek), O zlém snu (režie Pavel Štingl), Ó ty černý ptáčku (režie Břetislav Rychlík) a Sedm světel (režie Olga Sommerová). „Pro mě, jako režisérku dokumentárních filmů, znamená tento projekt hrozně moc. Vím, že mé filmy žijí dál, jsou promítány a pomáhají studentům rozumět našim nedávným dějinám. To autora filmů ohromně těší a s chutí se vrhá do další práce,“ říká režisérka Helena Třeštíková.
Projekt Příběhy bezpráví — měsíc filmu na školách je i letos koncipován šířeji. Nevěnuje se jen holocaustu, ale stejně jako v předchozích letech poskytuje školám i materiály, které jsou zaměřeny na období komunistického Československa. K nim patří sada jedenácti krátkých filmů Za železnou oponou s obsáhlou příručkou, která učitelům pomůže při práci s jednotlivými tématy. Všem zapojeným školám bude zaslána i kniha Příběhy bezpráví — příběhy vzdoru přibližující životní příběhy čtrnácti osobností, které reprezentují různé formy odporu proti totalitnímu systému let 1948 až 1989. Dále obdrží DVD s dokumentárním filmem Reflexe o událostech z roku 1989. Pedagogové si také mohou objednat filmový sestřih z demonstrací krajně pravicových uskupení.
Největší novinkou letošního ročníku je udělení Ceny příběhů bezpráví. Jde o ocenění osobností za jejich postoje a činy v období komunistického Československa. Jednotlivé nominace předkládali studenti a o laureátech rozhodla studentská porota. „Cena Příběhů bezpráví je jednou z řady doprovodných aktivit, kterými se snažíme podnítit zájem mladých lidí o nedávnou minulost. Pátrání po osudech lidí, kteří se stali obětí totalitního bezpráví a seznamování se s konkrétními lidskými příběhy jim pomáhají lépe porozumět tomuto období našich dějin,“ řekl k letošní novince ředitel projektu Karel Strachota.
Naše dosavadní zkušenosti z Příběhů bezpráví se snažíme zprostředkovat i do zahraničí. V současné době připravujeme sadu filmů a doprovodných materiálů v několika jazykových mutacích pro partnery v evropských zemích, které projevili zájem o tuto formu vzdělávání.
Potřebné změně výuky dějin na českých školách by měl napomoci také zvláštní metodický pokyn Doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výuce dějin 20. století, který reaguje na aktuální a naléhavé požadavky současnosti, charakterizované důrazem na vzdělávání žáků v problematice moderních a zejména nejnovějších dějin. Na tiskové konferenci společnosti Člověk v tísni a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy konané v pondělí 2. listopadu v 13.00 hodin v kině Světozor tento metodický pokyn představí osobně ministryně Miroslava Kopicová.
Slavnostní zahájení projektu Příběhy bezpráví — měsíc filmu na školách se uskutečnív pondělí 2. listopadu v 18.30 hodin v kině Světozor ve Vodičkové ulici v Praze za přítomnosti hostů z řad politických vězňů, zástupců židovské obce, tvůrců dokumentárních filmů, učitelů a žáků.
Mediálním partnerem projektu je Česká televize.
Všechny aktuální informace naleznete na webových stránkách www.pribehybezpravi.cz
KONTAKT Ředitel projektu: Koordinátorka projektu:
Karel Strachota Kateřina Saparová
karel.strachota@jedensvet.cz katerina.saparova@jedensvet.cz
226 200 432, 777 787 930 226 200 417, 608 242 864