Uvádím, aniž bych svým uvedením výzvu komentovala:
Milé Dcery!
Čekala jsem, bude-li nějaké hodnocení naší cesty do Olomouce, není. A tak se chci se poradit.
Někde se stala chyba. Ale kde?
Do Olomouce to není žádná krátká a levná cesta.
První den byl zajímavý, přínosný, maminky se syny bezkonkurenční, příběhy dojemné. Vše zaštítěno námi Dcerami 50.let a milou paní JUDr Ivou Brožovou, která si na nás udělala v této náročné době čas.
První den doslova nabitý kulturou i jídlem. A hlavně lidmi. Kde se vzali? Tolik lidí čte naše stránky a přijalo pozvání? To by bylo úplně úžasné. Je vidět, že pozvánka, která tam byla daná, (1?) udělala své.
Proto je zapotřebí na naše stránky psát.
Škoda, že nebyla věnovaná taková publicita i druhému dni. Ten byl pro nás neméně důležitý. Snažila jsem se. Chtěla jsem svou výzvou Dcery připravit nenásilnou cestou i na volbu per rollam, ale nechytily se.
Kdyby tam všichni z prvého dne zůstali, to by nám naše stanovy šly daleko lépe od ruky.
Ale ten kouzelník nepřišel. Nebo tam byl a odčaroval nejméně deset až patnáct Dcer, které odjely večer domů? Říkám si,že Hana Truncová, naše nejstarší Dcera i postižená vězením, vydržela oba dva dny, ale dalším to zřejmě nic neřeklo.
Stanovy jsme se snažily probrat bod po bodu. Ale i ty první, které prý byly sestavovány hodně rychle — proto je musíme doplnit, jsem si myslela, že jsou závazné i ve starém znění. O všem má rozhodovat valná hromada.
I když nás v Praze na posledním setkání nebylo mnoho, nebyly jsme usnášeníschopné mohly jsme být informované, co se v Olomouci chystá.
Na rozdíl od paní JUDr. Brožové, která si na nás čas udělala, některé z našich Dcer, si čas nenašly.
Je to škoda.
Tady pátrám, kde se stala chyba?
Jsme sdružení Dcery 50. let. Máme to v našem logu, jsou na tom založeny naše staré stanovy a bude to i v nových. Jak se poznáme? Naši otcové, maminky, strýcové, tety, prostě příbuzní, byli v padesátých letech vězněni.
V knize “ Osudová kaňka“, kterou sestavila Zuzana Vittvarová, za to jsem jí děkovala jak osobně, tak na stránkách a děkuji ji ještě jednou, jsme psaly svoje osudy.
Ve stanovách máme, že “členkou může být morálně a občansky bezúhoná osoba, která nebyla členkou ani kandidátkou žádné komunistické strany .
A někdo z rodičů byl z politických důvodů pronásledován a vězněn.“… Nebudu opisovat vše. Je to ve stanovách.
Další bod je vznik členství. „Členství vzniká rozhodnutím rady na základě písemné přihlášky doložené odsuzujícím ruzsudkem příslušného rodiče, rozhodnutím o jeho účasti na rehabilitaci, zrušujícím rozsudkem“…atd.je to opět ve stanovách. A my nemáme u všech Dcer toto potvrzení.
Jako v rodině je určený nějaký řád, dle kterého se všichni snaží na všem se dohodnout i bez stanov, tak my Dcery protože jsme z různých koutů na ší země, máme stanovy. Je pravda, že doma se něco nechá umluvit a změnit, ale to lze i ve stanovách, proto je doplňujeme.
Ale jsme Dcery 50. let a toto základní pravidlo jistě měnit nechceme !! Nevím, zda je to genderové zaměření, ale to bychom musely asi změnit náš název? Jestli jsem nepochopila, prosím vysvětlení.
Je na Vás, zda se připojíte, nebo budete mít jiné návrhy.
Jana Mundilová