Zdravice Spolku Dcery 50.let na pietním setkání ve věznici Leopoldov.
Vážení představitelé institucí duchovních i světských, dámy a pánové, političtí vězni komunistického režimu,
S velkým potěšením Vás všechny zdravím jménem spolku Dcery politických vězňů 50.let.
Stalo se již dobrou tradicí, že se zde každoročně scházíme, abychom vzpomněli a uctili památku obětí komunismu v bývalém Československu… Zejména tato Leopoldovská věznice byla jednou z těch nejtvrdších. Vydává svědectví o neuvěřitelném a krutém ponižování lidské důstojnosti, které bylo a je zločinem proti lidskosti.
Při listování naší knihou Osudová kaňka v příbězích jednotlivých dcer, jsme svědky toho, kolik našich otců trpělo ve zdech této pevnosti. Odtud se vraceli domů s podlomeným tělesným i psychickým zdravím. Dovolte mi, abych některé z našich otců jmenovala : Bedřich Koller, Ladislav Rett, František Mezuliánik, Karel Procházka, Jan Liška. Mnozí otcové se z této věznice již nevrátili, zemřeli zde na následky nelidského zacházení jako například Josef Měřička,Josef Nevtípil, Josef Vaníček a další ….
Krutý byl život za těmito mřížemi, ale i před mřížemi byly jejich rodiny vystaveny ekonomickému a psychickému strádání.
Komunistický režim se vrhal na příbuzné vězňů, ženy, děti, sourozence i rodiče a neustále připomínal svou nadvládu. Šel spolehlivě cestou nenávisti a msty vůči rodinám uvězněných. Jejich manželky, naše maminky byly brutálně vyslýchány, vystavovány psychickému nátlaku, bylo jim vyhrožováno odebráním dětí, byly nuceny k rozvodu, ztrácely svou práci, možnost obživy sebe i dětí. Přesto dokázaly odolat všem příkořím, dokázaly na dálku prostřednictvím dopisů a řídkých návštěv, udržet v rodině lásku a úctu k otci, třebaže nepřítomnému.
Bylo by nezodpovědné, kdybychom nechali upadnout do zapomnění co se na této půdě odehrávalo v 50. a 60.letech minulého století. Kéž by se nám v boji se zlem podařilo poučit z chyb minulosti a využít bohaté zkušenosti z doby nesvobody a střetů s totalitní mocí. Je našim úkolem předávat včas tyto zkušenosti těm mladším.
Na závěr bych chtěla poděkovat organizátorům tohoto pěkného a důstojného pietního aktu, za milé přijetí a setkání s Vámi všemi při společném uctění památky našich blízkých.
Marie Janalíková
Leopoldov 22.8.2015 Jana Vozárová