Na tradiční Muklovské pouti dne 2.9.2017 pronesla tento proslov členka delegace našeho Spolku Dcery 50. let paní Jana Vozárová :
Snad každý z lidí, který vystoupí na posvátnou horu Hostýn, pocítí její magické kouzlo. Je to místo naší historické paměti, která nás zavádí až do doby keltského osídlení, do doby zázraku, kdy Panna Marie zachránila domácí obyvatelstvo a vojsko sesláním blesků do nájezdnických tatarských hord, až do doby baroka, kdy se Hostýn zaskvěl výstavbou nádherné baziliky a stal se druhým největším poutním místem na Moravě. A to platí dodnes, i po nuceném přerušení v dobách totality.
Stalo se již tradicí, že se právě zde scházíme každoročně, abychom vzdali čest památce těch, kteří trpěli v komunistických žalářích a lágrech, a někteří pro svobodu vlasti a svou víru přišli hrůzným způsobem o život. Čas rychle plyne a odvolává na věčnost přímé účastníky protikomunistického odboje, kteří přežili …Na jejich místa nastupují generace, které komunistický režim okradl o šťastné a plnohodnotné dětství a mládí tím, že je připravil o otce, někdy i o matky a příbuzné a na dlouhé roky je zařadil mezi občany poslední kategorie bez práv a základního hmotného zajištění. K této kategorii se dnes hrdě hlásíme my — dcery politických vězňů — organizované ve Spolku Dcery 50. let. Protože pokud žijeme my, naše děti a sympatizanti , žijí i naši otcové a jejich ideály a bohužel i jejich utrpení, ale toto vše se stává velmi nemilou, věčnou připomínkou a tíhou všem členům KSČM, byť se tváří, jakože jich se to už netýká.
Jako členky „Spolku Dcery 50.let“ se účastníme každoročně vzpomínkových akcí po celé naší vlasti, protože naši otcové byli vězněni na nejrůznějších místech. Letos jsme byly v Praze, Jáchymově a na Slovensku v Leopoldově a naše životní osudy a vzpomínky skládají mozaiku celkového obrazu zrůdného komunistického systému. Proto i na dnešním setkání myslíme nejen na své nejbližší, ale i na ty, které jsme neznaly, ale kteří se stali příkladem odvahy a statečnosti a jsou zaneseni do historie cti a slávy. Právě zde, na sv. Hostýnu, připojujeme ke svým osobním vzpomínkám i připomínku skutečnosti, že právě v hostýnské oblasti, kraji silné religiozity a symbolu víry, vznikl iniciační prvek odporu proti totalitnímu režimu. Velkou zásluhu na tom měli členové organizace OREL, kteří v r. 1948 přivedli na svatý Hostýn stotisícový dav svých členů a příznivců, aby vyjádřili nesouhlas s novým režimem. Následovaly tvrdé represe proti členům vedení, pronásledování a nakonec zákaz činnosti Orla.
V téže době vznikla organizace s typickým názvem „Hory Hostýnské“, složená z bývalých partyzánů, vojáků, ale i obyčejných lidí především z Holešova a Bystřice pod Hostýnem. Působila v letech 1948—1951, kdy došlo k jejímu odhalení a tvrdému potrestání. Členové skupiny byli podrobeni krutým výslechům v Uherském Hradišti , soud nad 25 osobami proběhl ve Zlíně, kde byly vyneseny 4 rozsudky smrti, řada doživotních a dalších vysokých trestů. Na tyto osobnosti vzpomínáme s úctou jako na vlastní otce a příbuzné, cítíme se být i jejich dcerami a ujišťujeme Vás, že vedeme své děti a vnuky k tomu, aby jednou po nás převzali naše protitotalitní aktivity a naplňovali heslo muklů a Dcer 50.let „Odpouštíme, ale nezapomínáme“. Řídit se tímto heslem je pro nás nesmírně těžké, ba nesplnitelné, protože jak máme odpustit těm, kteří se za své zločiny neomluvili a vůbec jich nelitují ?? Toto heslo je velmi mírné, pokorné a tolerantní a ideový protivník z něho těží. Proto se snažme každý na svém místě o šíření paměti národa, která se skládá v jeden velký celek z jednotlivých hořkých osudů a vzpomínek na ty, kteří trpěli za naši svobodu. Prosíme, následujte iniciativu Dcer 50. let, aby v historii českého národa nevznikla mezera v paměti na dobu nesvobody a na její oběti. Děkujeme Vám.
