Jizvy zůstávají — komunistická perzekuce se týkala i dětí muklů.

 

Dědictví zla je stále živé.

Lubomír Vejražka věnoval svoji knihu rodinám politických vězňů a shromáždil jejich vzpomínky na ústrky a šikanu v zaměstnání nebo ve škole.

Ukázka z knihy „Jizvy zůstávají „ na serveru Hídací pes.

ČRo Vltava — Rozhovor s autorem a s některými pamětníky.

Radiožurnál — Rozhovor s autorem o osudech politických vězňů komunistického režimu.

Chybu činí společenství, které své utlačovatele a mučitele vynese zpět vzhůru. Ať je osobně, nebo jejich ideologii, jejich ideové potomky, myšlenky, a které pozapomene na ty, kteří se jim postavili. Je naší povinností nezapomenout.

Po roce 1990 vzniklo mnoho prací, které se zaobíraly politickými vězni režimu KSČ v padesátých letech 20. století. Jejich rodiny však zůstaly do značné míry opomenutým rozměrem komunistické persekuce. Přitom KSČ postihla statisíce rodinných příslušníků politických vězňů.

Msta na dětech

V roce 2012 přinesla kniha „Nezhojené rány národa“ rozsáhlé literárně pojaté zobrazení tématu muklů, ztvárnění utrpení a zoufalství jejich žen a rodičů, příklady psychického teroru, ukázky rozpadu manželství.

V květnu 2018 Lubomír Vejražka dokončil knihu novou — „Jizvy zůstávají“ s podtitulkem „Dědictví zla stále živé“. Týká se především dětí politických vězňů.