Krásné květnové dny mi do mé elektronické schránky přinesly několik zpráv, které potvrzují správnost našeho směřování. Ano, je třeba ctít naši historii, vzpomínat na lidi skrze osobní příběhy, a tak nezapomínat i na ty hrůzné stránky minulosti, které přineslo 20. století. A třeba vyjet se studenty na místa, kde se dějiny tvořily…
Věra navštívila s žáky gymnázia z Olomouce mimo jiné Jáchymov. Čtěme už dál její slova:
Pokusím se krátce podělit se o zážitky. Z nějakých důvodů se mně na zájezd nechtělo, na druhou stranu jsem se konečně dočkala, že se tam podívá i můj syn Tom. Byla jsem velmi mile překvapena reakcí a chováním studentů — osmi sedmnáctiletých děvčat a dvou o rok starších chlapců. Nikdo nekouřil, chovali se uctivě k muklům a vše brali vážně.Tom je povodil i do těch míst, kam ani my jsme se nevydali. Na pietních akcích KPV vše vnímali a holky dokonce při promluvách kněze v Horním Slavkově slzely. Jeden večer jsme jim promítli DVD o J. Bryksovi a V. Kamarádovi. Zastavili jsme se na Karlštejně, Mořině, Americe v kaňonu, pak na Horním hradě, na Klínovci a Božím Daru. Nocleh i stravu měli zajištěnu a KPV Olomouc jim každému přispěla 250 Kč. Při posledním obědě samy od sebe poděkovaly dvě studentky a nabídly pomoc, pokud budeme něco potřebovat.To zase na oplátku dojaly všechny nás pořadatele. Předseda jim poděkoval a dnes jsem napsala dopis řediteli gymplu, jak vzorně školu reprezentovali.
V Ostrově u Věže smrti jsem se potkala s dcerami z Uherského Brodu, celkem nás tam bylo osm Dcer a dva synové, co znám.Takže moje snaha ani cestování (už po páté) do Jáchymova nebyla marná.
Věra Pytlíčková