Už se zase mezi nás vloudila kmotřička Smrt a odvedla nám Miládku. Bože, opět si uvědomuji, že jsem nestihla zajet do Kladna a s Miladou pohovořit. Slibovaly jsme si to. Její krásné písmo a příběh, o který se s námi rozdělila, nám však zůstanou. Přijela tenkrát mezi nás s manželem. Do Carpe Diem. Pamatuji si na ni a budu si ji uchovávat v paměti dlouho. Napsala tenkrát o statečné mamince a o lidech, kteří v té těžké době 50. let pomáhali. Milado, Tvé vzpomínky nezapadnou, už nyní jsou součástí naší společné paměti, v září vyjdou i knižně. To Ti slibuji, loučím se a děkuji.
https://www.dcery.cz/?nid=622&lang=cz
https://www.dcery.cz/?nid=607&lang=cz