Vánoční čas by měl být malinko nostalgický…
Byly Štědré večery, kdy jsem si nemohla vybrat společnost — a přesto byly Vánoce v srdci, byly jsme k sobě laskavé, pozorné — ač myšlenky poletovaly kdoví kde…
Teď usednu k prostřenému stolu jako host rodiny, je o mne pečováno — přesto vím, že mé myšlenky budou poletovat kdoví kde…
To není těkavost ani nevděčnost, to jsou pevné vztahy — to je ono společenství. To jsou moje HOLČIČKY z různých kriminálů, ale to jsou také DCERY, které mi spadly do klína. Jsou většinou o dobrou generaci mladší nežli já…fantazie pracuje…nedělní kroužení na pardubickém dvoře kriminálu, mezitím zazněla z tlampače různá čísla k návštěvě — vzpomínám na — mladé maminky, vracely se opět na dvůr mezi nás plné dojmů, že viděly svoje děti…ty dnešní DCERY.
Přeji Vám všem!!! Požehnané vánoční svátky !
Hana Truncová