Uměla stárnout s noblesou a grácií, kterou jí mohli všichni upřímně závidět. Měla vkus a smysl pro krásu a estetiku, milovala květiny a velmi ráda je fotila a rozdávala fotky pro radost druhým. Být hostem v její útulné domácnosti byl kulturní zážitek. I ve svém pokročilém věku byla orientovaná v politickém i světovém dění.
Měla ráda přímé jednání, které ale uměla šetrně podat, byla upřímná a uměla se obklopit charakterními, morálně a mravně smýšlejícími lidmi. O tom co zažila ve svém pohnutém životě, do něhož patřilo desetileté vězení v totalitním režimu, uměla poutavě vyprávět a předávat studující mládeži, do které vkládala naděje na lepší budoucnost národa. Nasnášela špínu, ubohost, křivé jednání a vůbec vše, co připomínalo vězení 50 let.
Jistě jste poznali, že popis sedí na jednu z Dcer a zároveň i vězeňkyni komunistického kriminálu paní Hanu Truncovou, která by se letos 23. srpna dožila 100 let. Patřila do mé rodiny, neboť s mojí maminkou prožila několik let kriminálu, a byla to léta, která je nerozlučně spojila v pevné přátelství do konce života mé maminky Žofie. Kdo je věřící, musí asi souhlasit se mnou, že Bůh asi nechce, aby lidé, kteří tolik trpěli pro pravdu, se museli dívat na to, jak dnešní zpovykaná generace svým chováním a jednáním volá po návratu starých časů, aniž by věděla, po čem vlastně touží. Těmto statečným lidem, kteří se nebáli postavit bývalému totalitnímu režimu, je už dnes asi lépe na pravdě Boží.
Z knihy pod názvem Přísloví o moudrosti, kterou mně teta Hana kdysi dávno darovala, jsem si dovolila vybrat těchto pár vět:
Ten kdo ví a neví, že ví, spí. Probuďte ho.
Ten, kdo neví a ví, že neví, je prostý. Poučte ho.
Ten, kdo neví a neví, že neví, je hloupý. Vyhněte se mu.
Ten, kdo ví a ví, že ví, je moudrý. Následujte ho.
Na naši Haničku vzpomíná a všechny zdraví jedna z vás
Jana Arbanová
