Úryvek z knihy Josefy Slánské Zpráva o mém muži, ve které manželka generálního tajemníka KSČ, v politickém procesu odsouzeného a následně popraveného Rudolfa Slánského, vzpomíná na své věznění v ruzyňské věznici. Odhaluje nelidské metody psychického i fyzického týrání vězňů v Československu 50. let 20. století.
Jaký byl Váš nejpříjemnější zážitek v dětství? V raném dětství až do doby, kdy tátu zavřeli, jich bylo hodně. Nejpříjemnější zážitek byl, když se vrátil. Ty Vánoce, který jsme potom strávili poprvé s tátou.
Narodila som sa do rodiny, v ktorej sa rodičia s malou dcérkou počas druhej svetovej vojny skrývali na mnohých miestach na Slovensku vďaka falošným dokladom. V roku 1943 boli prichytení a deportovaní do koncentračného tábora Terezín. Po skončení vojny bol návrat nesmierne bolestivý nakoľko mojej matke sa absolútne ani jeden člen z rodiny nevrátil. U môjho otca sa dvaja súrodenci zachránili. Jeden brat bol u partizánov a druhý slúžil…
Ivan Margolius Při návratu do Prahy se mi najednou zdálo, že jsem zahlédl svého otce. V dálce se objevila jeho štíhlá postava v elegantním tmavém jednořadovém obleku s bílou košilí a modrou kravatou. Zastavil se Na Příkopech před knihkupectvím, díval se do výkladu a prohlížel si vlastní odlesk ve skle. Řídnoucí vlasy nad vysokým čelem měl přihlazené dozadu. V brýlích bez obrouček, které rámovaly jeho šedé oči, se odráželo ostré ranní…
protože výšek jsem se bál. Karel Šling (rozhovor s Janou Svehlovou) Narozen 24.4.1945 v Londýně Otec byl Žid, komunista a interbrigadista ve Španělsku, kde pracoval v nemocnici, kterou zorganizovala komunistická strana na pomoc repulikánskému Španělsku.
Nejpříjemnější zážitek v dětství? Pobyt v Košicích na Slovensku u maminčiny sestry, u které jsem byla poté, co zavřeli maminku a tatínka. Bratr skončil v dětským domově, mě unesli estébáci někam do Beskyd. Přejmenovali mě. Máma samozřejmě v kriminále pátrala, kde jsou její děti, a začla držet hladovku. Ona byla dva roky ve vazbě. Pak ji pustili po dvou letech bez soudu.
[Povzdech] Vzala s sebou dědu a tetu. Mě zachránili.
Jiří Kosta (1921), ekonom pocházející z pražské židovské rodiny. Prošel Terezínem a přežil Osvětim. V 50. letech zažil nové pronásledování své rodiny. V 60. letech působil jako člen týmu Oty Šika. Po emigraci v roce 1968 se stal profesorem ekonomie ve Frankfurtu nad Mohanem.
Vážená paní, vážený pane, omluvte, prosím, toto neosobní oslovení. Na webových stránkách www.dcery.cz bude během příštích dnů uveřejněna zpráva, že existují “děti židovských komunistickych politických vězňů z padesatých let”. Rádi bychom přidali Vaše příběhy v délce dvou počítačových stránek. I když jste mi už dříve psali, znovu se na Vás obracím s prosbami: napište svůj příběh znovu NEBO pokuste se odpovědět na přiložené otázky, chcete-li…
Psychologické vlivy na děti českých komunistů po druhé světové válce. Děti židovských komunistů byly dotazovány v tomto projektu, protože jejich rodiče stáli ve vrcholových pozicích v komunistické straně po druhé světové válce, když ti, kdo byli v opozici ke komunismu, byli persekuování.
