Přejít na navigaci

banner-dcery-cz
  1. Dcera pana ředitele

    • Rubrika: Příběhy
    • Když jsem otiskla oznámení ve zpravodaji Konfederace politických vězňů (KPV), že hledám dcery politických vězňů ochotných mluvit o svých zkušenostech, jedno z kritérií bylo jejich stáří 5 — 12 let během padesátých letech. Paní K. mi odpověděla dopisem oznamujícím:

  2. Politikova maminka

    • Rubrika: Příběhy
    • Tento rozhovor se odehrává v jedné z nejproslulejších pražských kaváren. Z velkých oken je dech beroucí vyhlídka na řeku Vltavu, na Pražský hrad, na jedno z nejfotografovanějších, protože nejfotogeničtějších míst Prahy.  Pohádka nebo magie?

  3. Pohádkový příběh

    • Rubrika: Příběhy
    • Když paní O. přichází do smluvené hotelové restaurace, mohli byste si ji lehce splést s americkou podnikatelkou, přicházející uzavřít nějaký obchod, na který neměla v náročném dni čas. K mému překvapení předkládá kopii rozsudku nad matkou ze září roku 1950. Vysvětluje: „Můžete potkat podvodníky tvrdící, že jejich rodiče byli vězněni.“

  4. Cestovatelka

    • Rubrika: Příběhy
    • Setkání s paní V. bylo nejisté od samého počátku. O mém pátrání, které nazvala „počinem“, se dozvěděla od jedné z účastnic.

      s

      Eva za sestrou 

      www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv

  5. Proč číst naše příběhy

    • Rubrika: Příběhy
    • Na našich stránkách již postupně uveřejňujeme příběhy, kterými bychom chtěly vyprávět o životě v minulém století.

  6. Vyprávěním příběhů povíš víc

    • Rubrika: Příběhy
    • lAutorka práce Dcery nepřítele státu Jana Švehlová, vyslechla a zapsala příběhy žen, nyní matek a babiček, které byly malými dětmi v 50. letech dvacátého století. I já hledám, co mají tyto silné příběhy společného. Myslím, že je to strach, kterému žádné z dětí nerozumělo, ale vnímalo jej.

  7. Ošklivá babička

    • Rubrika: Příběhy
    • l

      Paní L. žije v nehostinném průmyslovém městě, desítky let považovaném za ocelové srdce republiky. V roce 1999, v postkomunistické éře, je zde odhadovaná míra nezaměstnanosti 23% a působí zde silná členská základna komunistů, stále aktivní strana v České republice. Během jízdy z nádraží jsem z taxi viděla jenom pár opravených a nových budov. Šedé, oprýskané fasády kolem hlavní ulice jsou pro turistu symbolem toho, co bylo za železnou oponou. Moc se zde od té doby nezměnilo.

  8. Křičeli na ni: „Kulak“

    • Rubrika: Příběhy
    • dcera-nepritele-statuPaní G. na mne čeká na nádraží krásně opraveného lázeňského městečka. Domluvily jsme se, že ji poznám podle bílé obálky v ruce. Už vím o některých jejích zážitcích z dopisu, který mi poslala po přečtení inzerátu v novinách. Nevím proč, ale dělá mi práci nerozbrečet se, když vidím, jak nedočkavě čeká. I když je její osud pohnutý, je v ní ještě něco navíc. Možná mi připomíná „typickou“ českou ženu, jak si ji pamatuji z dřívějšího života v Československu. Je malé postavy, blond a šedé vlasy, v domácích šatech bez rukávů. Na září je docela horko.

  9. Tatínkův obránce

    • Rubrika: Příběhy
    • Když si paní H. přečetla ve Zpravodaji KPV o výzkumu psychologických vlivů na děti politických vězňů padesátých let, nabídla mi účast v dopise poznamenaném skepsí — koho by miniatura kresby z disertační práce J.S. Dcery nepřítele státutak mohl zajímat její příběh. Podle ní je naživu jen pár rodičů, kteří by měli dceru v požadovaném věku. Pouze několik vdov a jejich dcer je členy organizace a dostává zmíněný Zpravodaj. Ještě méně dcer vězňů, z různých důvodů, bude ochotných odpovědět na moji nabídku k účasti na studii. Byla by velmi překvapena, kdyby se ozvalo více než deset žen.

Další příběhy