Přejít na navigaci

1. Rozsvítit si v archívu

   • Rubrika: Příběhy

   • Tak dobrá, říkám si. Tolik příběhů mi přešlo přes prsty, nastal čas se poprat s tím svým. Opakující se viróza mě přikovala k teplému bytečku, tátovy kvapem se blížící devadesátiny mi tam někde hluboko v duši připomínají, že je třeba si udělat malou soukromou inventuru. Bláznivé sny, které se mi v posledních dnech zdají, mi po probuzení zanechávají po sobě intenzívní vzkaz: PIŠ!

     Příprava je důležitá. Brejle po předvánočním karambolu mi včera šikovný optik opravil. Předehra k Lazebníku sevillskému mi umetá cestičku a navozuje pohodu, kterou sobotní zimní podvečer jen a jen podtrhuje. Zítra tu jsou už Tři králové…

     Opatruji sbírku povedených jazykových obratů a snažím se ji rozmnožovat. Právě nedávno jsem do ní jeden nový přidávala. V jednom článku pana Milana Fridricha jsem našla ten nejpotřebnější pro dnešní den — „rozsvítit si v archívu“. Nadpis by tedy byl.

2. Vánoční čas musí být trošku nostalgický

   • Rubrika: Odeznělo

   • Než Hanička Truncová 22. prosince 2007 odjela za příbuznými na Vysočinu, napsala mi. Rozhodla jsem se podělit se s Vámi o její myšlenky:

     

     Zuzanko,

     asi před třemi léty jsem si přála od Ježíška nový adresář. Přání se mi splnilo, moderní rozložení, telefony — mobily — emaily, já začala po měsících přepisovat adresy a záhy jsem toho nechala… už bych nikdy nenalistovala jména dávných vztahů. Vím, že člověk je schopen uzavírat nová přátelství, vztahy nové, chce-li žít naplno a nechce-li vyřadit sám sebe ze společenství.

3. Paní doktorka Čermínová je s námi v kontaktu

   • Rubrika: Napsali jste nám

   • Na našem setkání v Carpe Diem se představila paní doktorka Markéta Čermínová, jejíž otec byl také obětí komunistické zvůle (JUDr. Jakub Čermín — dlouhodobý předseda Českého svazu bojovníků za svobodu, přidávám i jeho životopis). Ona se však narodila až po tatínkově návratu z věznic. Paní doktorka se zajímá o historii dvacátého století a snaží se své poznatky rozšiřovat mezi veřejeností. Bylo mi milé, že nám poskytla tento příspěvek — projev k PTP:

     

4. Ze Zebína jsme mávali na tatínka uvězněného ve Valdicích

   • Rubrika: Příběhy

   • Poslední víkend v březnu jsem navštívila Jičín. Psala jsem o tom v článku v našich Aktualitách s názvem Pišme a diskutujme o absurditách minulosti. Paní redaktorka Olga Myslivečková z Reflexu si vzala příběh paní Tížkové jako základní kostru pro svůj článek. Uvádím ho na našich stránkách zkráceně. Mojí snahou je příběhy hezky řadit jeden vedle druhého. Možná hezký počin pro budoucí pokolení — všechno o Dcerách nepřítele státu na webu www.dcery.cz.

     Karel Procházka byl odsouzen na třicet let za pokus o útěk za hranice, odseděl si dvanáct. Jeho dceři Haně Tížkové bylo tehdy 13 let.

5. Paní profesorka Kurillová chválí Evu Langrovou, hleďme:

   • Rubrika: Napsali jste nám

   • I Ostrava má své Příběhy bezpráví

     

6. Maja z Bratislavy píše

   • Rubrika: Napsali jste nám

   • Zuzana, pozdravujem zo slnečnosnežnej Bratislavy s oznamom, že nápady sa rozbiehajú a najbližšie bude prezentacia knihy bývalého jáchymovského vezňa R. Dobiasa Triedni nepriatelia (už druhý diel). Su to zozbierane pribehy prenasledovanych…Prajem pekne dni Maja Ničová

     1. prosince 2007

7. Dnes je to pětapadesát let

   • Rubrika: Napsali jste nám

   • Dnes je smutný den, je výročí otcovy popravy. U nás na vesnici v Anglii, kde bydlíme, je na jeho památku celý týden osvětlen kostel. Byl jsem tam včera večer s celou rodinou. Stáli jsme tam v zimě i s dětmi a bylo to až kouzelné. Dnes večer budou zvonit zvony. Aspoň něco, aby moje děti nezapomněly. 

     Byl bych spokojený, kdyby už i v Česku lidé pochopili a kdyby nebylo pro mě a pro jiné i po pětapadesáti letech nutné hájit nevinnost svého otce.

     Ivan Margolius

8. Pohromy u Wagnerů a Jirounků

   • Rubrika: Příběhy

   • Konečně jsem našla čas, abych se pustila do zveřejnění příběhu naší hostitelky v Carpe Diem paní Heleny Jirounkové. Vyberu z její knihy Úniky z temna, které vydalo nakladatelství Baset, pár stránek.

     Kniha je opatřena předmluvou pana Štampacha, v níž jsem našla několik myšlenek, které souzní s cíli našeho společenství.

     Standardní dějiny panovníků, převratů a válek, to je historická věda 19. století, u nás ovšem dosud převládá ve školních učebnicích a v povědomí lidí. Od třicátých let minulého století se ve světě pěstuje jiný typ historické práce. Badatelé se zajímají o životní styl a dobovou mentalitu. Spíše než listiny státnického významu je jako zdroje informací zajímají doklady o běžném životě, například zachycená vyprávění svědků či korespondence. A právě tento posun ukazuje, že osobně viděné drobné události nejsou banální. Vypovídají o době se stejnou závažností jako příběhy císařů, králů, papežů atd.

9. Mojí představou vězení byla Daliborka a Leopoldov mně tu představu potvrdil

   • Rubrika: Příběhy dětí těch druhých

   • 

     Jaký byl Váš nejpříjemnější zážitek v dětství?

     V raném dětství až do doby, kdy tátu zavřeli, jich bylo hodně. Nejpříjemnější zážitek byl, když se vrátil. Ty Vánoce, který jsme potom strávili poprvé s tátou.

10. Humor nás chránil v nejtěžších dobách

    • Rubrika: Příběhy

    • 

Další příběhy

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47

© 2024 www.dcery.cz