Přejít na navigaci

Lubomír Vejražka: Babišismus – zemanismus si rozvracet nedáme

Zdroj článku: hlidacipes.org

Státem placený úředník, toho času mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček, si pravděpodobně pořídil křišťálovou kouli. Na svém Twitteru věští to, k čemu prý povedou akce Milionu chvilek (nenávisti, jak sám dodává): prý k pokusům o blokády vybraných ústavních institucí a vyvolání střetu s bezpečnostními složkami.

Pomiňme jeho pocit, že každý, kdo má jiný názor než on, premiér Babiš či prezident Zeman, je motivován nenávistí. Pomiňme i fakt, že stále máme ústavou zaručené právo na demonstrace a zatím se nestalo, že by někdo v minulosti toto právo zpochybňoval. Jde o něco jiného — o záměrné strašení ze strany mluvčího nejvyššího ústavního činitele a o průmět jeho slov do let kolem roku 1948. 

Demokraté jako kriminální živly

Před rokem 1948 i po něm komunisté průběžně děsili občany tzv. „reakcí“, která zvedá hlavu. Reakce se prý snaží převzít moc ve státě, zrušit (údajný) sociální pokrok, anulovat znárodnění, k němuž došlo v roce 1945, přestat spolupracovat se Sovětským svazem, upozadit a zavírat komunisty, vrátit Němcům majetky, omilostnit Čechy odsouzené za kolaboraci s Němci (i když někteří byli odsouzení neprávem, jako např. bývalý premiér Rudolf Beran).

Po roce 1948 k té hantýrce přibyly řeči o reakci, která nás chce zaprodat americkým imperialistům a německým revanšistům a snaží se nám bránit v klidné práci, usiluje zhatit vzkvétání našeho lidově demokratického zřízení v čele s KSČ.

Reakcí byli myšleni všichni, komu šlo o demokracii, dále pak ti, kdo přišli v roce 1945 masivním a mnohdy bezhlavým znárodněním o majetky, samozřejmě takoví, kteří chtěli, aby Československo udrželo dobré vazby na Západ a nešlo cestou východní despocie.

Nejen že komunisté v té souvislosti podprahově i slovně vzbuzovali tíseň z možných násilností. Oni rovnou vyhrožovali, že socialismus uchrání se zbraní v ruce.

KSČ v tu dobu využívala provokace a kriminalizovala odpůrce. Před pučem v roce 1948, kdy u nás existovala ještě jakás takás polodemokracie, rozbíjeli komunisti schůze jiných stran svými provokatéry.

Po roce 1948 jejich provokatéři stáli za různými činy, které pak KSČ hodila na tzv. nepřátele socialismu, a získala tím záminku k zakročení proti nim. Snažili se tímto postupem občany usilující o svobodu kriminalizovat.

O jaké činy šlo? Provokatér sloužící režimu například zmlátil komunistického funkcionáře, nebo hodil kámen do okna tajemníka národního výboru, místního velkého komunisty, popřípadě vložil nábojnici v kůlně komunistického funkcionáře do polínka, které si později funkcionář přiložil do kamen.

Připadá mi, že Ovčáček záměrné leká občany obdobně jako dřív KSČ. Proč spekuluje o údajné snaze odpůrců Babiše, Zemana a spol vyvolat střet s bezpečnostními složkami?

Je to tísnivé a pochmurné varování, vyvolávání běsů. Má snad někdo z přívrženců Babiše a Zemana v plánu zneužívat přibývajících demonstrací k vyprovokování střetu?

Lidé vyškolení komunismem

Už nyní slyšíme výkřiky o tom, jak demonstranti (pomýlenci, sluníčkáři, pravdoláskaři…) nerespektují volby, že brání v pokojné práci pro lidi a pro rozvoj země…

Už to je přesně podle komunistického vzoru: vysvětlit ostatním občanům, že aktivita demonstrantů podkopává ústavní pořádek a prostor, který premiér potřebuje pro makání pro všechny osmnáct hodin denně.

Komunisté mluvili takto: „Socialismus si nenecháme rozvracet, potřebujeme klid na budování nové, socialistické a spravedlivé společnosti.“ Šli po odpůrcích, zatýkali je a mučili, odsuzovali je na desetiletí do žalářů, budovali otrocké lágry, likvidovali rodiny svých odpůrců, zastrašovali běžné občany, uvrhli zemi do hlubokého temna.

Našlo by se vícero paralel mezi dobou poválečnou a dnešní. Dnes nás do podivných vod nevedou ti, kdo demonstrují za demokracii a proti jednomu oligarchovi, jenž soustředil do svých rukou moc politickou, ekonomickou a mediální a který se tváří jako lidumil.

Na šikmou plochu nás vedou ti, kdož se odklánějí od demokracie a začínají poznenáhlu budovat autoritářský systém, v němž panuje jiné právo pro občany a jiné pro mocné, v němž oligarchové jsou napojeni přímo na státní rozpočet, kde výrazná většina mediálních struktur bude poplatná mocným a oligarchům, přičemž nezávislá žurnalistika a nezávislé zpravodajství budou skomírat.

Systém, kde vládce navenek ponechá právní stát a svobodné volby, avšak ovládne justici, policii a další složky státu, jedny voliče koupí, druhé zmasíruje propagandou, další postraší.

Nepochybuji o tom, že mocným tohoto státu by se hodilo převést demonstrace do kriminální pozice. Tento tah komunisté používali celou dobu svého panování. Je to tah osvědčený. Mnozí mocní tohoto státu, ti viditelní i ti ze zákulisí, jsou ostatně komunisty vyškoleni. V čele s Andrejem Babišem.