Přejít na navigaci

REPORTÁŽ Z POBYTU V LÁZNÍCH LEDNICE

  • Datum: 8.6.2015 v 20:11,
  • Přidat komentář
  • Letos nás  bylo  pět  „HOLČIČEK“  z   Pardubic: Drahuška, Jaruška, Julinka, Hana  a  Ilonka, která  byla  zavřená v  jiných  věznicích, my  jsme  byly v Pardubicích  s  její  maminkou  s  pseudonymem „STAROSTA“.

    Pokračování po kliknutí na titulek

Deset dní  uteklo jako voda — každá z nás si  vybrala  lázeňské procedury  podle vlastní zkušenosti  a  potřeby, tři  z nás  chodí  o  holi. Pomáhaly jsme si při samoobsluze hlavně ráno při snídani, rezervovaný  rohový stůl jsme měly prvý den za paravanem — přijela za  námi  VĚRA   z  Canady se svým mladším synem Petrem a  jeho  ženou, že jsou krátce v  Evropě, věděla pouze Drahuška a  já, pro další tři to bylo velké  překvapení.

S  Věrou jsem byla  dlouho na bloku  D/2 dokonce i na dvojáku — měly jsme společnou  tajnou skrýš na přečtené dopisy, které se měly házet do velké poštovní schránky — tím  zmizely navždy, jelikož neměla jednací čísla, nikdo nic  nepoznal.

Vzala jsem do lázní  malé album  kde mám dávné snímky HOLČIČEK  z různých akcí, ale také  Žofii v  pardubickém stejnokroji  ve kterém měla  dovoleno vrátit  se domů v  absenci  svého civilu — přítelkyně  žasly…

V  lázních Lednice  je  konečně vše renovované, upravené chodníky, které byly ještě před devíti lety o zabití, devastace totality je viditelně  zahlazena, zámek včetně všech hospodářských  nádherných  budov, má původní barvu omítky, ze všech stran se  valí turisté z  různých zemí — velký cenný park je každým rokem jinak osázen, tím, že je  v  místě zahradnická škola — PARKY — SADY, je k  dispozici nespočet zahradníků — fotit na stejných místech za různého světla dá každým rokem jinou fotografii, barevnost, světlo, stín — ale i  postřeh, hrají velkou roli.- Hned prvý den se mi zasekl  objektiv mého foto aparátu — přístroj potřebuje  servis — žel.

My „dívky“ jsme si  náležitě popovídaly. Vím, každá z nás, včetně  Věrky z Canady, jsme si řekly:“ zatnout zuby!“ silou vůle jsme dokázaly opět přijet na místo kde je nám dobře, kde to  známe. Za „Perlou“ kde bydlíme, je nová kolonáda, amfiteatr, vodotrysky s  barevným osvětlením, cyklostezka, podél zámeckého parku  nově vydlážděná  silnice   s  chodníkem, super opravená  zámecká zeď z kvalitních pálených cihel, plno laviček, Info-centrum,  ještě se buduje malá  kavárna…

Střídavé  počasí — déšt i slunce, to vše patří k životu. Bůh nad námi zatím drží ruku, ví, že si vážíme všeho co souvisí se svobodou myšlení i konání.

Hana Truncová — Johnová/08.06.2015