Památník Brána ke svobodě
- Datum: 22.11.2015 v 15:31,
- Přidat komentář
-
U památníku obětem železné opony známého jako Brána ke svobodě nedaleko Mikulova se v pátek 20.listopadu 2015 shromáždily zástupy lidí. Zúčastnily se pietního aktu věnovaného vzpomínce na Den boje za svobodu. Mezi přihlížejícími byl například předseda občanského sdružení Paměť Miroslav Kasáček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Celý nebo předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky Naděžda Kavalírová.
Pokračování po kliknutí na titulek
Památník, jež tvoří třiapadesát kovových stél tyčících se do nebe, odhalili u Mikulova na Stezce svobody přesně před rokem. „Město Mikulov je hrdé na spolupráci se sdružením Paměť a na to, že památník stojí právě u nás. Je velmi důležité nezapomínat na historii a připomínat si ji nejenom v památné dny a svátky," řekl starosta města Mikulova Rostislav Koštial. Památník navíc získal letos v květnu v prestižní soutěži Národní cena za architekturu Grand Prix 2015 čestné uznání v kategorii architektonický design, drobná stavba a umělecké dílo.
Stély pocházející z dílny dvou brněnských architektů slouží jako připomínka těch, kterým se kdysi nepodařilo překročit střeženou státní hranici s Rakouskem.
Na úseku od slovenských hranic až po Slavonice zahynuli Češi, Poláci, Rakušané i lidé z východního Německa.
Jména padlých jsou napsaná přímo na jednotlivých stélách, které míří směrem k nebi. Ke každé z nich položili žáci z mikulovské školy bílou růži. „Vidíme tady třiapadesát stél, ale těch promarněných životů bylo daleko více. Je důležité, abychom si jejich osudy připomínali. Jsem ráda, že dnes přišlo tolik lidí včetně mladých žáků," nechala se slyšet Naděžda Kavalírová, kterou v roce 1956 zatkli a odsoudili ve vykonstruovaném procesu za údajnou vlastizradu a špionáž. Ve vězení byla celé tři roky. Po revoluci se ujala vedení Konfederace politických vězňů České republiky.
Včerejší pietní akt byl součástí mezinárodní konference na mikulovském zámku. „Se svými příspěvky na ní vystoupí například velvyslanec Jan Sechter či paní Nella Winkelmann Heyrovská, výkonná ředitelka Justice 2.0 Platformy evropské paměti a svědomí, či zástupci Konfederace politických vězňů i samotní emigranti Václav Bařina a František Maxer," uvedl Miroslav Kasáček.
Zdroj: Břeclavský deník
