-
Hana Pražáková nezapře svého otce Františka Křelinu
- Rubrika: Příběhy
-
Nedávno mi elektronická pošta přinesla zprávu o tom, že dcera pana Františka Křeliny bude v Praze na křtu jedné knihy paní Markéty Hejkalové. Zdá se, že jsem vypsala do jedné věty hodně jmen. Vysvětlení musí následovat. Hle: Pan František Křelina, význačný český spisovatel, představitel ruralismu byl vězněn v padesátých letech a v procesu se Zelenou internacionálou odsouzen k dvanácti letům žaláře. Jeho dcera paní Hana Pražáková napsala velmi čtivou memoárovou knihu Nadějí tu žijem, jejíž název si vypůjčila z posledního tatínkova dopisu z kriminálu, v němž on naznačuje, že by snad v květnu 1960 mohl přijít domů. Naděje se naplnila.Takže tu máme další Dceru do našeho sdružení. Ještě jsem zůstala dlužna jedno jméno — Markéta Hejkalová. Ano, je to další generace spisovatelského klanu, spisovatelka, majitelka nakladatelství Hejkal a manažerka v tom nejlepším slova smyslu! Vždyť podzimní knižní veletrh v její režii bude mít letos v Havlíčkově Brodě už osmnácté pokračování.
Vraťme se však ke knize Nadějí tu žijem. S dovolením autorky budu citovat: (klikněte, prosím, na nadpis, objeví se pokračování.)
-
Moje statečná maminka
- Rubrika: Příběhy
-
Příběh je z těch mála, které se dotýkají těch před mřížemi. Mnohdy opravdu balancovali mezi životem tam a údělem z nejtěžších — vychovávat a živit děti, povzbuzovat vězněné a přitom se nenechat tímto osudem ucloumat (viz "V tu dobu se u nás objevila jedna stará dáma" od stejné autorky).
V době, kdy byl můj tatínek zatčen, tak byl po velmi těžké chorobě a během třech měsíců se měl podrobit operaci. Vše bylo odloženo o téměř devět let a tatínek to na štěstí přežil.
Vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu mu byly povoleny balíky. Myslím, že jeden za měsíc. Byl ve vyšetřovací vazbě v Bartolomějské ulici. Jezdili jsme tam s maminkou a dívali se ve dvoře až někam nahoru do zamřížovaného okna, kde mávala nějaká ruka — snad tatínkova.
-
Bohumil Robeš, leopoldovský mukl vzpomíná
- Rubrika: Napsali jste nám
-
Tragický závěr života JOSEFA VANÍČKA nesu si ve svém srdci natrvalo. 28. září 1958, na svátek našeho národního světce svatého Václava, byl jsem zrovna umístěn v korekci na Nových samovazbách v Leopoldově. Bylo mně známo (muklovská "pošta" fungovala bezchybně), že Josef Vaníček, Jiří Nyčkalo a Adolf Petrovský byli po nezdařeném pokusu o útěk z Leopoldovské pevnosti umístěni na zvláštní izolaci na Nových samovazbách. Budova NS, s malým pláckem na vycházku, byla umístěna v blízkosti ostřelovacího pásma.
-
Ohlas ze Západočeské univerzity z Plzně
- Rubrika: Napsali jste nám
-
Na presentaci do Langhansu byla pozvána mladá nedávná absolventka a v současné době doktorandka z plzeňské univerzity Mgr. Eva Šafránková a takto se vyjádřila:
Představení nově vznikajícího dokumentu o Dcerách v galerii Langans mě ohromilo! Byl to nesmírně emocionální zážitek a neskonale se těším, až budu moci dokument zhlédnout celý. Obdivuji všechny Dcery, které se dokáží na kameru podělit se svými bolestnými zkušenostmi, stejně jako filmaře, kteří zpoza kamery jejich příběhům o utrpení naslouchají. Vaše práce má nesmírný význam (nejen pro naši českou společnost, která se stále nedokáže-odmítá? vyrovnat se svou minulostí)- a to zdaleka nejen ten teraupetický. Držím Vám a všem okolo palce. Eva.
-
Učitelka roku
- Rubrika: Napsali jste nám
-
Můj přítel gynekolog jednou řekl, že on prodlouží životy několika žen, ale učitelé ovlivní spousty životů. Tuhle pravdu jsem si ověřila u paní profesorky dějepisu z gymnasia Josefa Kajetána Tyla v Hradci Králové Hany Duškové.
Paní profesorka vyučovala dějepis i za minulého režimu. A vyučuje ho nadále. Těžký úkol. Vždyť vítězové píší historii. Co bylo uznáváno jako dobré v minulosti, může být uznáváno za zlé v současnosti a naopak.
-
Jsou dny, kdy člověk lační po pochvale…
- Rubrika: Napsali jste nám
-
…a tu je.
Když si přečteme příspěvek Hany Součkové "Přítel — básník", když se podíváme na webové stránky "Hlasu z pasínku" — www.inext.cz/…/default.htm, pak nám opravdu mile zazní básníkova pochvala z dopisu Haně Součkové. Děkujeme, pane Karle Vysloužile. Dcery.cz
viz dále klikněte na nadpis
-
Vězenkyní dříve, než se narodila
- Rubrika: Příběhy
-
Tenhle příběh se opozdil. Už jsem se omluvila panu inženýru Adolfu Rázkovi, který nám jej poskytl již loni. Slíbila jsem, že se pokusím uveřejnit na našich webových stránkách žádost o pomoc. O jakou? Obracím se na Vás, čtenářky a čtenáři, pokud znáte někoho s podobným osudem, jaký potkal paní Janu, tedy je narozen ve věznici 50. let, prosím, ozvěte se mi. V rubrice "Kontakty" naleznete adresu. Děkuji a těším se, že naše pátrání bude úspěšné, nikoli však veselé.
Ve svazku č. 113 knihy narozených v roce 1949 najdeme k datu 21. srpna 1949 jméno Jana, která se jako tisíce jiných narodila v Praze 2, na Novém Městě č. p. 441, ale která se odlišovala od ostatních. Byla totiž od 4. 12. 1948 vězenkyní. Nejprve Okresní soudní věznice v České Lípě, která sama v květnu žádala "vzhledem k vysokému stavu těhotenství… dovolí-li to povaha deliktu, propuštění", tedy propuštění budoucí maminky Věry Schejbalové.
-
Přítel — básník
- Rubrika: Příběhy
-
Vyzvala jsem Dcery, aby popsaly spontánně nějakou vzpomínku, která se jim vryla jako dítěti politického vězně hluboko do duše. A hle, dcery doktora Součka z Uherského Brodu píší (ta druhá vzpomínka je pod názvem "Z opačné strany mříží" od Marie).
-
Z opačné strany mříží
- Rubrika: Příběhy
-
Moje vzpomínka je o člověku z opačné strany mříží. Můj tatínek byl v letech 1957 až 1960 v Iĺavě, kde coby vězeň lékárník pracoval ve vězeňské nemocnici.
Začátkem roku 1960 jsem onemocněla infekční žloutenkou, tatínek se trápil, že mně nemůže pomoci.
-
A zase Leopoldov a zase smrt, tentokrát při útěku
- Rubrika: Příběhy
-
S paní Marií Ryšavou, rozenou Vaníčkovou jsem se potkala v Nové Pace na konci ledna 2008. Zmínila se krátce o svém osudu. Požádala jsem ji o příběh její rodiny pro naše webové stránky. Brzy mi vyhověla. Skrze tento příběh se můžeme přesvědčit, jak komunistický systém formoval životy lidí. Před mřížemi i za nimi.
Nepřehlédněte
- Pozvání na Dušičkové setkání v Řetízkárně
- Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY
- Příběh Anny Mackové
- Muzeum paměti XX. století
- Poslední možnost přihlášení do soutěže Eustory 2023
- Festival Řetízkárna
- Německá premiéra dokumentárního filmu o Haně Truncové
- Pietní setkání v Lošanech 6. května
- Návrh na udělení Umělecké ceny města Plzně za rok 2022 (PDF)
- Leden v museu Kampa
- Vyhodnocení Eustory 2022 a udělení Ceny Evy Vláhové
- Září v museu Kampa
- Mimořádné červnové akce v museu Kampa
- Vzpomínkové setkání k uctění památky obětí násilí let 1948–1989 (Valašské Klobouky, 24. 6.)
- Pietní shromáždění k uctění památky obětí komunismu (27. 6.)
- Pietní shromáždění k uctění památky dr. Milady Horákové (26. 6., PDF)
- Pietní akt obětem rudého teroru (26. 6., PDF)
- Končí přihlašování do soutěže Eustory
- Aktuální výstavy v museu Kampa
- Termín přihlášky do Eustory prodloužen