-
Slovácký deník.cz píše o filmovém projektu
- Rubrika: Napsali jste nám
-
http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/famu20080212.html
Brod: před kamerou stály dcery politických vězňů
Uherský Brod — Studenti FAMU natáčeli v Uherském Brodě dokument rozhovorů pamětnic politické perzekuce padesátých let.
Rozhovory s dcerami politických vězňů filmovali v pondělí a v úterý studenti FAMU v Uherském Brodě. Jejich příběhy se mají stát základem archivu pro dokument o dětech obětí politických procesů padesátých let. Informoval o tom Mirek Vymětal ze Sunfilm Productions, která dokument produkuje.
-
Teď vyndej kapesník
- Rubrika: Příběhy
-
Léto bylo přímo jahodové: chodila jsem s maminkou a babičkou do lesa a pořád sbírala jahody. Nádherně voněly. Dodnes cítím jejich omamnou vůni.
Dostala jsem nápad: nebudu je teď jíst, ale nasbírám je pro babičku na jahodové knedlíky. To bude, panečku, zítra dobrý oběd!
Babička si s maminkou sedly na pařezy, já běhala kolem a sbírala. Sem tam jsem slyšela, jak si spolu povídají o věcech, kterým jsem nerozuměla. Moc se nesmály, a tak jsem každou chvilku popadla tu největší jahodu a přiběhla s ní k oběma.
Ani si mě nevšimly. Měly vážné obličeje.
„Už jsem hotová, mám oba kyblíčky plné“, hrdě jsem za chvíli hlásila.
Zvedly se tedy z pařezů a šly jsme zpátky do chaty.
Před ní stálo černé auto, takové tady nikdy nebylo.
Nějaká návštěva? Ale kdo?
Takhle detektivně začíná příběh, který mi pro naše stránky zprostředkoval Honza Šimeček. Milovník lidí, pejsků a vyprávění o nich, tedy o lidech i pejscích. Klikněte, prosím, na název a čtěte dál.
-
Zuzana Dražilová nátáčí dokument
- Rubrika: Napsali jste nám
-
28. ledna 2008 začalo natáčení audiovizuálního projektu s Dcerami politických vězňů 50.let minulého století.
-
Hana Truncová rekapituluje — besedy ve školách
- Rubrika: Napsali jste nám
-
Na konferenci KPV v Nové Pace jsme se stali účastníky rekapitulace všech besed, na kterých se Hanička Truncová podílela, případně byla její jedinou přednášející. Podívejme se společně:
-
Marie Janalíková se účastní nového projektu pro děti
- Rubrika: Napsali jste nám
-
Už je to nějaký čas, co mě Maruška Janalíková posílala zprávu o tom, jak se zúčastnila na pěti besedách ve školách v rámci Příběhů bezpráví. Jako novou aktivitu hodnotila dobře projekt ministerstva obrany (viz dole a webové stránky). U této příležitosti se sešla v základní škole na Mariánském náměstí v Uherském Brodě s jejími žáky. Na přednášce se potkala s dalšími zástupci partnerů projektu.
-
A babičko, co to byli ti komunisti?
- Rubrika: Příběhy
-
Další příběh Dcery, kterou nám přinesla tříkrálová nadílka, je příběh Michaely Freiové — Myslivcové. Autorka byla trochu skoupá ve svém vyprávění. Snad proto, že řadí skromnost mezi ctnostmi do první řady. Tak jsem využila jiných zdrojů a rozšířila životopis o další již uveřejněné údaje. Věřím, že ne na škodu věci.
-
Táta, já a kriminál padesátých let
- Rubrika: Příběhy
-
Otevřela jsem si webové stránky www.miroslavabockova.estranky.cz a odtud jsem vybrala silný příběh otce mukla a jeho dcery, tedy Dcery, která pracuje na tom, aby se na utrpení let padesátých, ale i šedesátých nezapomínalo. Jeden příběh na našich stránkách je limitován, proto se podívejte na výše uvedené stránky. Naleznete tam i více fotografií.
-
Dali mu paragraf přezdívaný „věděl-nepověděl“…a odseděl rok
- Rubrika: Příběhy
-
Můj táta se jmenoval Karel Waldmann a měl firmu — mezinárodní zasílatelství. Dnes by se řeklo autodoprava-stěhování. Jezdil hodně do ciziny, převážně na západ od našich hranic. Firma fungovala od roku 1935.
Tříkrálová koleda byla bohatá. Pan Šimeček nás obdařil už dvěma příspěvky. Historka o kloboucích a skotských teriérech byla ta první. Ta druhá nás čeká teď. Jan Šimeček, zeť paní Chrtkové — Waldmannové, je všestranný a empatický člověk, fotograf, milovník zvířat, psavec a posluchač příběhů. O mamince své ženy píše v samých superlativech a používá jen výrazu maminka mé ženy. Hezké, že?! Pojďme se začíst.
-
Jak si mě tatínek vyzvedl v Bartolomějské…
- Rubrika: Příběhy
-
V době, kdy padla poslední bomba na Londýn, narodila se v Hammersmithské nemocnici rodičům Františkovi a čtyřicetileté Collette jejich první dcera.
Čeští přátelé jí dali jméno „Jahůdka“ a po britských známých — dostala jméno Vivienne a intelektuální kmotrovství jedné z prvních žen graduovaných v Cambridge.
V letních měsících roku 1945, kdy tatínek František byl již zase zpět v milované Praze, maminka Collette už zase pracovala ve svobodné Francii u pana Charles de Gaulla, byla Jahůdka odeslána v krabici od banánů přes Paříž do Ženevy, kde o ní starostlivě pečovala teta (Ma)Thilda.
V roce 1948 znovu a znovu Collette doufala, že se František nabaží Prahy, po které se mu v emigraci tolik stýskalo, a že si vybudují společný domov v Británii. V roce 1949 Collette pochopila, že jediná možnost společného domova je už jen v Československu. Návrat do Prahy ještě odkládala do půli roku — a pak se s dcerou vrátila do domu rodiny milovaného manžela na Královských Vinohradech.
Takto se rozmachuje paní doktorka Soyková ke svému příběhu. Patří mezi Dcery, které nám přinesla tříkrálová koleda léta Páně 2008. Nechme tedy povídání plynout, vychutnávejme si humor, který pomáhal se přenést přes leckterá příkoří. Chvíli v ich-, chvíli v er-formě.
-
Jak se pochovávalo v Leopoldově
- Rubrika: Příběhy
-
Paní doktorka Šimanská se mezi námi objevila jednou na setkání v Sovových mlýnech. Špatně se pohybuje. Jen o berlích. Dovezl ji její nejmladší syn Pavel. Vyprávěla svůj příběh, moc smutný. Jenže na webové stránky se pořád nedostával. Když jsem se telefonicky s paní doktorkou spojila, slíbila poslat jedno své vyprávění, které jí otiskli v novinách. A dneska mi ho elektronické vlny přinesly naskenovaný. Přepsala jsem ho pro nás všechny. S takovou bestialitou, hrůzou a nehumánností na jedné straně a láskou a úctou na druhé se denně nesetkáváme.
Dne 12. dubna 1959 zemřel v Leopoldově ve vězení můj tatínek Josef Nevtípil z Kozlovic ve věku jedenasedmdesáti let. Zprávu o jeho smrti nám přišli vyřídit příslušníci VB. Marně jsme usilovali o převoz. Prosili jsme na StB Přerov, ministerstvo vnitra Praha, prosili jsme na MNV Kozlovice, a VB Nitra, ale zbytečně. I když jsme věřící, prosili jsme alespoň o zpopelnění (i když tehdy to ještě nebylo katolíkům povoleno), opět marně. Převoz z bezpečnostních důvodů nebyl povolen. Podařilo se mi zjistit den pohřbu. Za to upřímně děkuji neznámému dozorci, který měl noční službu ve chvíli, kdy jsem do Leopoldova telefonovala.
Nepřehlédněte
- Pozvání na Dušičkové setkání v Řetízkárně
- Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY
- Příběh Anny Mackové
- Muzeum paměti XX. století
- Poslední možnost přihlášení do soutěže Eustory 2023
- Festival Řetízkárna
- Německá premiéra dokumentárního filmu o Haně Truncové
- Pietní setkání v Lošanech 6. května
- Návrh na udělení Umělecké ceny města Plzně za rok 2022 (PDF)
- Leden v museu Kampa
- Vyhodnocení Eustory 2022 a udělení Ceny Evy Vláhové
- Září v museu Kampa
- Mimořádné červnové akce v museu Kampa
- Vzpomínkové setkání k uctění památky obětí násilí let 1948–1989 (Valašské Klobouky, 24. 6.)
- Pietní shromáždění k uctění památky obětí komunismu (27. 6.)
- Pietní shromáždění k uctění památky dr. Milady Horákové (26. 6., PDF)
- Pietní akt obětem rudého teroru (26. 6., PDF)
- Končí přihlašování do soutěže Eustory
- Aktuální výstavy v museu Kampa
- Termín přihlášky do Eustory prodloužen