Lída Zouharová Švédová převzala medaili

Ve čtvrtek 24.února 2011 — v předvečer 63. výročí komunistického únorového puče — se uskutečnila ve  Vojenském historickém archivu v Praze na Žižkově slavnostní vernisáž výstavy PŘÍSAHALI REPUBLICE — VOJÁCI V 3.ODBOJI. Účastníci si připomněli, že ne všichni občané Československa přijali komunistický teror s odevzdaností, ale byli i tací, kteří se mu dokázali postavit s nasazením vlastního života.

Ministr obrany Alexandr Vondra při této příležitosti udělil nejvyšší rezortní vyznamenání členům odbojové skupiny bratří Mašínů.  Zlatou lipovou ratolest, dílo Františka Kupky, převzali příbuzní vyznamenaných.

Za Milana Paumera, zemřelého 22.července 2010,  in memoriam udělené vyznamenání převzal jeho bratr Zdeněk Paumer. Za komunisty 2. května 1955 popraveného Václava Švédu in memoriam udělené vyznamenání převzala jeho dcera Ludmila Zouharová-Švédová. Za komunisty 2. května 1955 popraveného Zbyňka Janatu in memoriam udělené vyznamenání převzala Doc.PhDr.Hana Šmahelová, CSc. Ministr Alexandr Vondra ocenil nejvyšším rezortním vyznamenáním Zlatou lipovou ratolestí též ing.Vladimíra Hradce, kterému jeho spolubojovníci říkali „Kikina“ a  odbojové skupině bratří Mašínů pomáhal zejména jako technik a zbrojíř. Byl za to odsouzen na  22 let do vězení. Za Vladimíra Hradce, který v těchto dnech pobývá mimo republiku, vyznamenání přijal jeho synovec pan Jiří Hradec.

Ozdobou na slavnosti převažujícího vojenského prostředí byla dcera Josefa Mašína Sandra Masin, která přečetla dopis bratrů Ctirada a Josefa, kteří žijí v USA: „Ani světové zhroucení komunistického systému po roce 1989 neznamenalo konec kontinuity komunistických zákonů v České republice. Ti, kteří proti komunistickému teroru bojovali a byli dopadeni, pokud nebyli popraveni nebo nezemřeli v komunistických žalářích, jsou dodnes nositeli zbytkových trestů. Jejich tehdejší soudci konají dále své řemeslo. Období komunistického útlaku po sobě zanechalo v Čechách morální trosky, kterých jsme svědky i dnes. Děkujeme všem, kteří umožnili tuto výstavu, která by měla českému národu být připomínkou toho, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo.“ Bratři tak znovu osvětlili, proč zatím nechtějí přijet do České  republiky, ve  které stále ještě spatřují velké deficity na cestě k demokracii a právnímu státu.

Své slovo připojila Zdeňka Mašínová a připomněla osobnost rovněž komunisty 2. května 1955 popraveného strýce Ctibora Nováka, který byl vojákem, účastníkem druhého odboje a později pomáhal odbojové skupině bratří Mašínů. Zdeňka Mašínová přijala pozvání ministra Vondry s podmínkou, že na vernisáži nebude přítomna MUDr.Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV, kterou pokládá za „osobu naprosto nedůvěryhodnou“. Takto ji označila již v minulosti, kdy v její přítomnosti odmítla převzít vyznamenání pro svého otce od ministryně Parkanové.

Vernisáže se zúčastnila řada významných historiků i Daniel Herman, ředitel ÚSTR a jeho poradce Pavel Žáček, přítomny byly další významné osobnosti, mezi nimi prof.František Šmahel, Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, Vladimír Hučín, tajemník Nadačního fondu angažovaných nestraníků NFAN, František Přeslička, předseda KPV Přerov a  další.

Autor výstavy pplk. PhDr. Eduard Stehlík ve svém projevu zdůraznil, že činy bratří Mašínů je nutné vidět v historickém kontextu. Vnímáme je jako pokračování boje Čechoslováků za svobodu a demokracii. Mašínové neodcházeli na západ ve snaze „utíkat“ z republiky. Chtěli se vrátit a přinést do země svobodu a demokracii. Stejně jako vojáci odcházející před Hitlerem i oni odcházeli s myšlenkou, že budou v zahraničních armádách bojovat za osvobození republiky od vraždícího totalitního režimu.

O tom svědčí i předměty, které rodiny Mašínů a Milana Paumera věnovaly Vojenskému historickému archivu a návštěvníci Armádního muzea na Žižkově si je v dalších dnech mohou prohlédnout. Těžko říct, který z nich je významnější. Pozornost budí legendární kulka z pistole východoněmeckého příslušníka VOPO, která pronikla do  břicha Milana Paumera 30.října 1955 nedaleko od Berlína, kam s pomocí Josefa Mašína nakonec s vypětím všech sil dorazili. Ale stejně důležité je i vyznamenání od presidenta Beneše za  chrabrost v boji s nacistickými okupanty, kterého se bratrům Mašínům dostalo již v roce 1946.  Unikátní je též osvědčení Ctiradovi Mašínovi za absolvování kurzu svazu brannosti vedeného v prosinci 1948 bývalým partyzánem. S trochou nadsázky dá se  říct, že Ctirad Mašín měl pro vedení partyzánské války i úřední oprávnění. Milovníci vojenské historie uvítají vystavení i dalších předmětů z působení v armádě USA, vojenských známek, baretů, hodinek, uniformy apod.

Expozice věnovaná třetímu odboji nabízí návštěvníkům Armádního muzea na  Žižkově i další předměty vztahující se k působení našich vojáků v západních armádách po roce 1948, ale dokumentuje též příslušníky Pomocných technických praporů i bývalé vojáky Československé armády, které režim uvrhl po roce 1948 do vězení. Význam hrdinství pro dnešek vyzdvihl ve svém projevu i ministr obrany Alexandr Vondra: „V naší novodobé historii po roce 1948 máme málo hrdinů. Máme tendenci hrdinské činy různě relativizovat, stále vidíme pochyby a klademe si otázky. Ve  skutečnosti bychom místo otazníku potřebovali vykřičník. Říci jasně, že někdo měl odvahu s komunistickým režimem bojovat.“

Expozice Armádního muzea na Vítkově stojí za návštěvu.

Expozice Armádního muzea na Vítkově stojí za návštěvu.

FOTOGRAFIE v náhledové kvalitě najdete s pomocí tohoto veřejného odkazu:http://www.facebook.com/album.php?aid=335636&id=702098968&l=387c2e276a

další odkazy:http://www.vhu.cz/cs/novinky/473/http://www.vhu.cz/cs/novinky/475/

Autor: Martin Vadas